Episode 3 - Novy domov

A je to tady! Ode dneska mam domov.

Zadni brouci, zadni svabi, zadni duchove ani protivne pani domaci, ktere bez klepani lezou lidem az do sprchy. Jen cisty a utulny byt v ciste a utulne ctvrti.

V koreji je pomerne obtizne sehnat bydleni. A to hlavne za predpokladu, ze jste student. Depozit, ktery se musi slozit na jakykoliv krcalek, je dost vysoky i v pripade, ze se jedna jen o par metru ctverecnich. A to je bohuzel pripad naproste vetsiny bytu. Seoul preteka lidmi mezi dvaceti a triceti lety, tedy lidmi, kteri nepotrebuji mnoho zivotniho zastreseneho prostoru, lidmi, kterym staci postel (nebo hard na podlaze) a stul, kde se cele noci uci.

Jeste v Praze jsem si zjistovala informace o pronajmu bytu, situace vypadala az prilis priznive, bylo to podezrele, ale neocekavala jsem zadne zrady. Inzerovane "one-room" byty byly levne a ciste, ovsem nenapadlo me, ze jejich cekove velikost obcast sotva spolkne tu jednu postel a vic nic, casto ani voda.

Ulice pred nasim domem

Dvoupokojove byty uz jsou drazsi, ale tripokojove uz zas skoro neexistuji a kdyz, vetsinou bud v novostavbach, kde se jich clovek nedoplati, a nebo naopak ve starych domech a silne opouzivane. Z nekterych mam jeste do ted nocni mury.

Realitka, ve ktere jsme hledali pomoc, nam ochotne sla ukazat tradicni korejsky dum, tripokojovy, bez klimatizace. Zastavili jsme se pred neuveritenou barabiznou, ja jsem naivne myslela, ze jen nevime, kam jit dal, nicmene ta barabizna mel byt nas novy domov, podle realitky idealni. Je dost obtizne vyjadrit to slovy. Bylo deset vecer, vsude tma, vsude pavouci a kabely a ruzny vrzani, svetla zadna, elektrika zadna, tu idealni spinavou diru dozajista plnou duchu (jestli nejsou duchove tam, pak uz nejsou naprosto nikde) nam ukazovali se zapalovacem v ruce, po zdech castecne odlepene, castecne otrhane spinave, ruznymi... tezko rict cim pocakane tapety, od buh vic ceho okousane lino, vymlacena okna... Proste nadhera. A cele to byl jen milion korun + mesicni najem ve vysi cca 10ti tisic. Prece jen jeste existuji veci, ktere me dokazou prekvapit.

Luxusni bydleni hned vedle

Nicmene zcela zoufali a sokovani jsme nad veceri otevreli inzertni noviny, zavolali, prohledli a koupili byt jiny. Krasny. Ne novy, ale cisty a utulny, udrzovany a velky. Ve ctvrti Sillim, coz je ctvrt studentu - zejmena pak studentu SNU (Seoul National University), ctvrt plna hospudek a kavarnicek, krivolakych ulicek a nejlevnejsiho cehokoliv, co vas jen napadne. A taky hrozny osklive stoky uprostred toho vseho, ale takovou drobnost oproti duchum, svabum a jinym chutovkam myslim docela dobre preziju. Ted nezbyva nez... zacit pracovat, abych neumrela hlady.